Enigmatis: The Ghosts of Maple Creek

released on Sep 29, 2011

Imagine waking up after a powerful storm as the sun goes down. You find yourself just outside a small town on the side of the road. A shiver runs down your spine as your body remembers the recent dramatic events that your mind cannot or will not recall… Will you dare to solve the ages-old mystery of Maple Creek? What ancient evil lurks in the seemingly peaceful, pastoral lands of Vermont? Find a missing teenage girl and save yourself in the thrilling detective story, “Enigmatis: The Ghosts of Maple Creek,” an outstanding hidden-object puzzle-adventure game!


Reviews View More

This is my first time playing a hidden object game. It felt largely similar to Myst or a point and click adventure, with a bit of extra pixel hunting. All and all, I don't mind the style, though it's not something I'd want to play all the time.

As far as Enigmatis itself goes, I was surprised by how compelling it was. I played all 4 hours today, in two sessions. I usually break point and click games up more, so clearly I was enjoying myself. You play as a detective in a rural town trying to solve a murder. Of course, something went wrong and you start the game waking up with amnesia in the town, trying to piece back together what you were doing. Needless to say, the plot is a bit cliché. Luckily, that doesn't stop it from being enjoyable.

Piecing back together what happened to this point and solving the murder involves a variety of fairly simple puzzles, hidden object finding, and piecing together clues on your evidence board. It's all fairly straightforward, but it actually does a good job of making you feel like a detective. There are hint systems to prevent you from getting stuck, so you don't have to wander around wondering where you find the hacksaw you need to get into the next area unless you want to, nor do you have to worry about pixel hunting until your eyes bleed in the hidden object sections.

The art and music were actually quite well done, making Maple Creek an enjoyably creepy place to explore. My only complaint with the production values is that the voice acting is hilariously bad -- I was legitimately wondering in a couple of places if I was listening to old text to speech. Of course, I find that sort of campiness to have its own charm, so it wasn't that detrimental to my experience.

Overall, Enigmatis was a solid experience that has me curious to see where the sequels go, though I'll probably wait until they're on sale to find out.

One of the first games i ever beat. its been a long, long time but i remember liking it a lost. it was the first game i ever bought on my blackberry playbook

you know i'm glad i played the series backwards cause the voice of the preacher would've been a total giveaway in enigmatis 2.

Žánr hidden object games je sice na tituly napříč všemi platformami velmi bohatý, ale stejně se ve všeobecném povědomí vžilo "hidden object game = Artifex Mundi". A zaslouženě, jelikož je až neuvěřitelné, co oni jich jsou schopni rok co rok vychrlit a přitom si napříč většinou titulů držet svůj vysoký standard kvality. Což samozřejmě neznamená, že i mistr tesař se někdy neutne.

A první Enigmatis pak právě takovým utnutím je. Byť na vině je spíše nezkušenost tvůrců, jelikož přeci jen jde o jeden z jejich prvních titulů tohoto ražení a navíc dělaný ve starém enginu, kde byly dost časté bugy (i zde jsou; hrozí vám, že dvě puzzle minihry nebudete moci ovládat a budete je muset přeskočit) a který nenabízel takové možnosti a komfort jako jejich současná tvorba.

Jelikož jde o (skoro) prvotinu, tak následkem toho je, že nápaditost a hravost jejich současné tvorby tu z velké části absentuje. Tam kde jsou jejich aktuální tituly vyvážené co do mechanismů mezi klasické adventuření/puzzly/minihry/hledání skrytých předmětů, kde mnohdy děj není pouze nutným zlem, tak tam je první Enigmatis přesným opakem tohoto přístupu.

Jde totiž o hidden object game přesně v té podobě, jak si ji představíte, aniž byste kdy tento druh hry hráli. Tedy tupý céčkový "děj" sloužící jako pozlátko (zde záhada mizejících dívek ve vísce, kde vládne sektářský kněz), kde hledání skrytých předmětů (opakující se obrazovky a absentují zde pokročilé postupy z pozdějších titulů, kdy nestačí předmět pouze najít, ale je potřeba pro jeho "sebrání" i něco vykonat) hraje naprostý prim na úkor puzzlů a mini her (ale když dostanou prostor, tak jsou zdařilé, to zase ne že ne) a takřka žádné klasické adventuření. Do toho nekonečné chození přes několik desítek obrazovek tam a zase zpátky a pak celé znovu a znovu... Popravdě přemísťováním z jednoho konce na druhý tu strávíte největší porci herní doby.

Přesto přese všechno, je to i tak s přihmouření obou očí kvalitní (zvlášť pak při srovnání s konkurencí mimo produkci Artifex Mundi), jakkoli příliš tuctový a rutinérský, zástupce svého žánru. Jen není moc důvodů ho hrát, když je i od stejných autorů k dispozici tolik lepších titulů. Ostatně nebýt cca hodinové bonusové kapitoly, která se zpřístupní po dohrání hlavní dějové linie, tak by to s případným doporučením bylo ještě více na hraně. Tento přídavek je však nepoměrně kvalitnější než hlavní hra a celkové dojmy tedy výrazně vylepšuje.

point and click with i spy. the story is strange