Hexcells? To jsou takové ty jakože Miny, že jo? No, ano, ale… Ale vlastně jaképak copak; jsou, protože přesně v duchu hesla „na každém šprochu pravdy trochu“ se nepochybně dá říci, že jsou to Miny². Ovšem zároveň je to jako byste o Ferrari F430 řekli, že je to něco jako Favorit. Ano, oboje jsou auta, která vás (v ideálním případě) dostanou z bodu A do bodu B, ale tam veškerá podobnost začíná i končí.

Hexcells jsou (ne)matematická logická hra par excellence, která koncept Min rozšiřuje a zdokonaluje způsobem, až ty tituly vlastně nemají příliš společného nad rámec „odkrývání polí na základě číselných nápověd“. Samotná kampaň výzvou příliš není (snad až na snahu dohrát jednotlivá zadání s co nejméně chybami), ale ona výzvou ani být nemá. Má vám roztočit mozkové závity a nikoli je uškvařit. A navíc slouží jako trénink a seznámení se všemi pravidly pro zlatý hřeb, kterým je nekonečný mód. Ten je schopen vygenerovat nespočetná množství zadání a až s ním začíná ta pravá zábava, která vám každý den je schopna nahradit vaši obvyklou porci sudoku/křížovek/min.