Rollers of the Realm combines the frantic physics of classic arcade pinball with the character-driven adventure of fantasy role-playing games. Bounce, spin, and battle through scenes of an epic storyline with a band of medieval misfits tasked with reclaiming the world from dark and ancient magic. Winner of a "Best in Play" Award at GDC Play 2014, IndieCade finalist in 2013.
Released on
Genres
Reviews View More
Jako velký klad této hry bývá často zmiňována nezvyklá kombinace „pinball + RPG". Tu ovšem jako příliš originální nevidím, jelikož tento titul nedělá nic výrazně jinak, než to již dávno dělají „plnohodnotné" elektronické pinbally; míčky různých vlastností, příběh, postupné odkrývání vlastností a jejich vylepšování, souboje, ničení prostředí, různé úkony... To vše tu již bylo. A lépe.
Jediný, ovšem zcela zásadní, rozdíl je ve formátu; respektive dávkování těchto mechanismů. Tam kde to ostatní dělají skrze jeden komplexní stůl, jehož taje a postupy budete odhalovat ještě po desítkách nahraných hodin, tam na to tvůrci Rollers of the Realm jdou skrze desítky ministolů, kdy na každém máte jasně definované a variabilní úkoly.
A právě tento neskrývaně casual „tabletový" přístup je na tom to nejlepší (lehce pochytitelné, jeden stůl na cca deset až patnáct minut, roztomilá stylizace) i to nejhorší (stylizace někdy na úkor přehlednosti, neexistující fyzika nad rámec „ten je těžší/větší", žádná velká výzva to není, není to příliš určené k souvislému hraní, „dějotvorné" dialogy rozkouskovávají rozehrannou partii, což v případě, že daný stůl/misi/quest hrajete poněkolikáté dosti zdržuje a tuplem pak, když veškeré ty kecy jsou tupé a úděsně napsané). Kampaň na dlouho není, ale zase je třeba uznat, že ta je tu tak nějak navíc a hlavním tahákem jsou spíše jednotlivé arény a hraní na skóre. A tady je největší kámen úrazu celé hry, protože design zdejších stolů je úděsně nenápaditý a nudný.
Jestli jsou výše uvedené vlastnosti pro vás spíše klad či zápor je na vás, ale osobně raději propříště zůstanu u klasicky pojatých pinballových stolů.
Jediný, ovšem zcela zásadní, rozdíl je ve formátu; respektive dávkování těchto mechanismů. Tam kde to ostatní dělají skrze jeden komplexní stůl, jehož taje a postupy budete odhalovat ještě po desítkách nahraných hodin, tam na to tvůrci Rollers of the Realm jdou skrze desítky ministolů, kdy na každém máte jasně definované a variabilní úkoly.
A právě tento neskrývaně casual „tabletový" přístup je na tom to nejlepší (lehce pochytitelné, jeden stůl na cca deset až patnáct minut, roztomilá stylizace) i to nejhorší (stylizace někdy na úkor přehlednosti, neexistující fyzika nad rámec „ten je těžší/větší", žádná velká výzva to není, není to příliš určené k souvislému hraní, „dějotvorné" dialogy rozkouskovávají rozehrannou partii, což v případě, že daný stůl/misi/quest hrajete poněkolikáté dosti zdržuje a tuplem pak, když veškeré ty kecy jsou tupé a úděsně napsané). Kampaň na dlouho není, ale zase je třeba uznat, že ta je tu tak nějak navíc a hlavním tahákem jsou spíše jednotlivé arény a hraní na skóre. A tady je největší kámen úrazu celé hry, protože design zdejších stolů je úděsně nenápaditý a nudný.
Jestli jsou výše uvedené vlastnosti pro vás spíše klad či zápor je na vás, ale osobně raději propříště zůstanu u klasicky pojatých pinballových stolů.