Waiting. Waiting never changes. Ucházející hra na špatné platformě. Když tento titul vyšel v roce 2015, tak se potýkal s tím, že pod více než atraktivním Fallout zastřešujícím kabátkem (který v prvopočátcích stál více na vizuální stylizaci než čem jiném) se skrývala záhy repetitivní rutina "spusť, pár vteřin odklikávej výdělky, minutu naklikávej stále stejné aktivity, vypni, za pár hodin se vrať, opakuj do zblbnutí"; navíc srážená nutností placení mikrotransakcí za bonusy, aby se vůbec dalo mluvit o nějakém progresu. Je třeba uznat, že tvůrci naslouchali komunitě a postupem času nejen ladili detaily a mechanismy, ale především přidávali další a další možnosti.

Výsledkem je výše zmíněná ucházející hra, která sice svět Falloutu nikterak neobohacuje (což ostatně platí o veškerých bethesdích Falloutech), ale na občasné odklikávání na zastávce MHD cestou do/z práce je ideální. Dokonce natolik až v té nekonečné záplavě obdobných blbin na přenosných zařízení patří k těm vůbec nejlepším z tohoto ranku. Nelze jí totiž upřít pocit zadostiučinění, když se zadaří vyladit vše od budování přes správu zdrojů až po questování či odvracení katastrof tak, kdy to šlape lépe než i ty nejluxusnější švýcarské hodinky.

Problém je, že jde o styl hry, který na stolních počítačích nedává zhola žádný smysl a nepřináší ani promile náznaku zábavy. Zatímco čistokrevné clickfesty à la AdVenture Capitalist i na PC umožňují aspoň něco přeci jen dělat (uklikat se k smrti), tak tady ani to neplatí. Zde je třeba akorát čekat, čekat, čekat, čekat a... A ano, čekat na Godota v podobě zábavy, která se nikdy nedostaví. Na tabletech či mobilech tedy není proč to nezkusit, na PC není naopak důvodu, proč to vůbec instalovat. Tedy pokud vám ke štěstí nestačí to