Videoherní Večerníček pro předškoláky a školáky prvním stupněm povinné. Ono to jako "večerníček na dobrou noc" koncipované ostatně i je; krátké cca desetiminutové samostatné groteskové segmenty "kterak chlupatý příbuzný Mufa třešničku chtěl". Je to hravé, zároveň to (prvo)hráče ke hravosti poňouká skrze nápadité minihry, (ne)úspěch nabízí bez výjimky stejnou porci zábavy i zadostiučinění, je to nádherně ozvučené a ještě lépe animované. Prostě Amanita jak jí známe, chceme a máme rádi.

Pokud byste to ovšem nehráli s ratolestí, tak to by byla chyba. Velká. Toto totiž není rodinná zábava ve stylu Botaniculy či Samorosta, toto je skutečně pro děcka. Což není špatně. Jednoho však napadne, že by kdyby to dokázalo probudit vnitřní dítě i u dospěláka, tak by si to šlo užít i jinak než pouze jako skvěle strávený čas s ratolestí u titulu, který jednoho bude mrtě bavit a druhého bude bavit umělecká stránka a sledovat, jak to tomu menšímu umí soustavně vykouzlit úsměv na tváři. Je to málo? Není? Pro mě a synátora nikoli, pro vás možná ano.

Reviewed on Jan 18, 2024


Comments