Poučené pokračování, které adresuje většinu výtek k předchozímu dílu, ale zcela pozapomnělo na nové prvky. Pokud tedy máte zkušenost s Human Revolution, tak přesně víte na čem jste, jelikož tentokrát nejde o žádnou revoluci jako spíše mírnou evoluci. Což však nemusí být ke škodě, protože až na Dishonored tu za ty roky nebyl důstojný zástupce "immersive sim" titulů. Čili více než důstojné (jakkoli v jádru nemlich totožné) pokračování ze žánru, do kterého dobré tituly přibývají šnečím tempem jedné hry za dva uherské roky, je třeba kvitovat s povděkem.
Předchozímu dílu přes nesporné kvality bylo (zcela právem) vytýkáno hned několik nedostatků. Jednak přílišná koridorovost, kdy se po vstupu do úrovně jasně narýsovalo rozdvojení "vlevo cesta pro plíživé hráče, vpravo pro hráče vyznávající akční styl". To tentokrát neplatí. Nejde sice přímo o otevřený svět, ale koridorovost je ty tam. Všude existuje hned několik variant postupů, které jsou navíc lépe zapracovány do logiky dané úrovně, ať již uznáváte jakýkoli styl. Díky členitosti je pak radost hledat nejrůznější zákoutí. Dále byl velký problém v povinných soubojích s bossy. Ty již nyní nejsou a tak to lze dohrát bez jediného zabití. Záporem bylo i upadnutí tempa kolem poloviny hry, kdy to bylo příliš na jedno brdo. To se šalamounsky vyřešilo zkrácením dobře o polovinu. Než si však znechuceně odplivnete, tak vězte, že i tak se bavíme o pěkných pár desítkách hodin, které jsou o poznání záživnější a plné designerských nápadů. Slabá zápletka se opakuje; osobně mi přišla díky absenci osobní vendetty o chlup horší. Témata se sice řeší sympaticky aktuální, ale právě proto působí směšně černobíle a tezovitě. Mnohem lépe fungují minipříběhy v rámci questů či aspekt, kdy si onen svět/děj dotváříte sami ze všech těch mailů, novin, zpráv apod. Nemálá množina hráčů měla zásadní problém i s hlavním představitelem a jeho "Keanu Reeves" chladnou nehereckou pózou. To platí i nyní, tady žádná změna. Adam Jensen je prostě i nadále spíše leklou rybou než charakterem z masa a kostí (či titania). Na vinně je i malý důraz na dialogy a možnosti v nich, v tomto jde o jednoznačný ústup vize (pra)původního Deus Exu.
To co minule fungovalo bez výhrad, tak funguje i nyní. Čili opět je tu škála modifikací, díky kterým si gameplay přizpůsobíte vlastnímu stylu a tedy pravý ráj pro hračičky, co se rádi pohybují na hraně toho "co ještě jde a co ne". Je to chytlavé a čas ubíhá ani nevíte jak.
Mezi zápory se nevyhneme specifiku pro naši zem, jelikož chtě nechtě zasazením většiny hry do Prahy budoucnosti, našince ze hry na každém druhém kroku vytrhává skrze úsměvné české patvary, reálie či přítomnost našich herních novinářů (zdravíme kultistu Pavla Dobrovského), ne že ne. Dále pak nepříliš zdařilá optimalizace PC verze a pro hráče s kvérem v ruce údajná debilita protivníků a nezáživná gunplay. To neposoudím, volím plíživý nekonfrontační styl a v něm je inteligence protivníků jak minule. Je sice s podivem, že ty roky se nijak na umělé inteligenci neprojevily, ale hře to neubližuje. Mám také pocit, že tentokrát již došlo k plnému odsunu hackerského postupu na vedlejší kolej (což je dáno přítomností udělátka, které za vás nahackuje cokoli); respektive k jeho sloučení s plíživým stylem a nejde o plnohodnotný přístup, co by obstál sám o sobě. Značným záporem je pak v mých očích slabá úroveň dialogů. Jde spíše o tlachání z povinnosti více než co jiného; myšleno běžné dialogy, těch několik málo stěžejních dějových je naopak důkazem, že by to bývalo šlo, kdyby se trochu chtělo.
Otravná je pak snaha Eidosu o zaháčkování si vás. A tak ve hře sice jsou statistiky, ale dostanete se k nim jen v přidružené mobilní aplikaci. Po hře sice jsou rozesety bonusy nabízející pohled do zákulisí skrze concept arty či rozhovory s tvůrci, ale ano, zase jedině skrze scanování v mobilní aplikaci. Chcete více dovednostních bodů? Zahrajte si mobilní hru Deus Ex GO či zaplať (naštěstí vám tuto obezličku líných hráčů nijak necpou do chřtánu). No a pak je tu přidružený samostatný mód, kdy v krátkých úderných minimisích v "matrixu" získáváte informace. Jakkoli nedopilované, tak to nesporný potenciál má, jen to naprosto zabijí mor mobilních her v podobě "čekej či plať" přístupu.
Novému Deus Exu lze tedy vytknout určitou nastavovanou kaši v zápletce a omáčce okolo, ale čistě po herní stránce je přesně tím, co se od něho čekalo. Naprosto přesně tím, co se čekalo čili zcela absentuje jakýkoli prvek, který by přinesl něco nového a překvapil. Tohle je zábavný nadstandard, který je díky skvělému designu úrovní o krok před minulým dílem.
Předchozímu dílu přes nesporné kvality bylo (zcela právem) vytýkáno hned několik nedostatků. Jednak přílišná koridorovost, kdy se po vstupu do úrovně jasně narýsovalo rozdvojení "vlevo cesta pro plíživé hráče, vpravo pro hráče vyznávající akční styl". To tentokrát neplatí. Nejde sice přímo o otevřený svět, ale koridorovost je ty tam. Všude existuje hned několik variant postupů, které jsou navíc lépe zapracovány do logiky dané úrovně, ať již uznáváte jakýkoli styl. Díky členitosti je pak radost hledat nejrůznější zákoutí. Dále byl velký problém v povinných soubojích s bossy. Ty již nyní nejsou a tak to lze dohrát bez jediného zabití. Záporem bylo i upadnutí tempa kolem poloviny hry, kdy to bylo příliš na jedno brdo. To se šalamounsky vyřešilo zkrácením dobře o polovinu. Než si však znechuceně odplivnete, tak vězte, že i tak se bavíme o pěkných pár desítkách hodin, které jsou o poznání záživnější a plné designerských nápadů. Slabá zápletka se opakuje; osobně mi přišla díky absenci osobní vendetty o chlup horší. Témata se sice řeší sympaticky aktuální, ale právě proto působí směšně černobíle a tezovitě. Mnohem lépe fungují minipříběhy v rámci questů či aspekt, kdy si onen svět/děj dotváříte sami ze všech těch mailů, novin, zpráv apod. Nemálá množina hráčů měla zásadní problém i s hlavním představitelem a jeho "Keanu Reeves" chladnou nehereckou pózou. To platí i nyní, tady žádná změna. Adam Jensen je prostě i nadále spíše leklou rybou než charakterem z masa a kostí (či titania). Na vinně je i malý důraz na dialogy a možnosti v nich, v tomto jde o jednoznačný ústup vize (pra)původního Deus Exu.
To co minule fungovalo bez výhrad, tak funguje i nyní. Čili opět je tu škála modifikací, díky kterým si gameplay přizpůsobíte vlastnímu stylu a tedy pravý ráj pro hračičky, co se rádi pohybují na hraně toho "co ještě jde a co ne". Je to chytlavé a čas ubíhá ani nevíte jak.
Mezi zápory se nevyhneme specifiku pro naši zem, jelikož chtě nechtě zasazením většiny hry do Prahy budoucnosti, našince ze hry na každém druhém kroku vytrhává skrze úsměvné české patvary, reálie či přítomnost našich herních novinářů (zdravíme kultistu Pavla Dobrovského), ne že ne. Dále pak nepříliš zdařilá optimalizace PC verze a pro hráče s kvérem v ruce údajná debilita protivníků a nezáživná gunplay. To neposoudím, volím plíživý nekonfrontační styl a v něm je inteligence protivníků jak minule. Je sice s podivem, že ty roky se nijak na umělé inteligenci neprojevily, ale hře to neubližuje. Mám také pocit, že tentokrát již došlo k plnému odsunu hackerského postupu na vedlejší kolej (což je dáno přítomností udělátka, které za vás nahackuje cokoli); respektive k jeho sloučení s plíživým stylem a nejde o plnohodnotný přístup, co by obstál sám o sobě. Značným záporem je pak v mých očích slabá úroveň dialogů. Jde spíše o tlachání z povinnosti více než co jiného; myšleno běžné dialogy, těch několik málo stěžejních dějových je naopak důkazem, že by to bývalo šlo, kdyby se trochu chtělo.
Otravná je pak snaha Eidosu o zaháčkování si vás. A tak ve hře sice jsou statistiky, ale dostanete se k nim jen v přidružené mobilní aplikaci. Po hře sice jsou rozesety bonusy nabízející pohled do zákulisí skrze concept arty či rozhovory s tvůrci, ale ano, zase jedině skrze scanování v mobilní aplikaci. Chcete více dovednostních bodů? Zahrajte si mobilní hru Deus Ex GO či zaplať (naštěstí vám tuto obezličku líných hráčů nijak necpou do chřtánu). No a pak je tu přidružený samostatný mód, kdy v krátkých úderných minimisích v "matrixu" získáváte informace. Jakkoli nedopilované, tak to nesporný potenciál má, jen to naprosto zabijí mor mobilních her v podobě "čekej či plať" přístupu.
Novému Deus Exu lze tedy vytknout určitou nastavovanou kaši v zápletce a omáčce okolo, ale čistě po herní stránce je přesně tím, co se od něho čekalo. Naprosto přesně tím, co se čekalo čili zcela absentuje jakýkoli prvek, který by přinesl něco nového a překvapil. Tohle je zábavný nadstandard, který je díky skvělému designu úrovní o krok před minulým dílem.