Spíše než o adventurní hru, jde o jednorázovou zážitkovou deduktivní hříčku se značně omezenou herní dobou, kdy se snažíte na cizím mobilním telefonu dohledat informace o případné teroristické aktivitě dotyčného. Činíte tak procházením/voyerstvím aplikací, fotek, čtením SMSsek, jakože facebooku, telefonáty apod. a tím, jak si střípky informací dáváte do souvislostí (v tomto je to podobný styl „hraní“ jako v Her Story). Typickým příkladem je hned úvod. Máte před sebou zamknutý telefon na PIN, který neznáte. Přijde však SMSka, že se blíží vaše narozeniny a tak se podíváte na datum, dáte si dvě a dvě dohromady a voilà jste v menu.

A tak je to tu se vším, jednotlivé zdánlivě nesouvisející informace vás vedou k dalším a dalším možným heslům umožňujícím přístup do zaheslovaných aplikací a složek. Celé to pak zabere ani ne hodinu. Je tu sice hned jedenáct různých konců, ale herně je to na jedno brdo, jelikož postup je vždy stejný a neměnný (škoda, že třeba zprávy či kódy nejsou generované a při každém průchodu jiné), pouze se liší vaše rozhodnutí.

Nemohl jsem se zbavit pocitu, že kdyby autor tak prvoplánově až naivně do popředí necpal to, co se vším tím snaží sdělit (politika omezování osobní svobody v zájmu „vyššího dobra a bezpečnosti nás všech“) a kdyby to byla regulérní aplikace/hra na mobily, tak by to bylo rázem o třídu lepší. Takto je to nosný, byť nedotažený (a vlastně v mnohém vyplýtvaný) koncept, který sice zabaví, ale skončí dříve než pořádně začne.