Simulátor princezny. Ovšem nikoli princezničky z pohádek snící o princi na bílém koni, ale princezny, která musí předčasně dospět, dožít se korunovace a nonstop rozplétat i zaplétat dvorní intriky, přetvářku, kout pikle a být vždy o krom před… No, vlastně před úplně všemi. Rock Paper Shotgun uhodil hřebíček na hlavičku, když to počastoval přídomkem „Sansa Stark Simulator“.

Problematická je herní náplň; respektive její repetitivnost. Jakkoli hra nabízí bezpočetné množství přístupů i cest kudy se vydat a jak dosáhnout cílů, tak ve výsledku je to jak na kolovrátku jedno a to samé v bleděmodrém. Neděláte nic jiného, než že kliknutím nastavujete, co se bude učit (je tu několik desítek schopností a vlastností) a jednou za čas ve stylu „gamebooků“ rozhodnete, jak se v té které situaci zachováte, následně se na pozadí provede výpočet oproti vašim statistkám a dle toho vám to vyplivne výsledek a popřípadě posune vaší herní náladou. Ano, ve své podstatě je to jedna velká matematická úloha maskovaná za hru. Ani to ovšem problém není, protože i tento klasický „gamebookový design“ může být zábavný, když je dobře podán i napsán. A to zde neplatí, což se násobí každým dalším pokusem, jelikož hra (nezemřete-li, což je pravděpodobné) trvá 40 „kol“ (aka týdnů) a obsahuje dost značné množství fixních událostí čili prvních pár her je zábavných, ale rychle se to přejí, protože číst po x-té, to samé nudí bez ohledu na to, jakou cestou to budete řešit.

Je to prostě více zajímavé než opravdu dobré a spíše vhodné pro přenosná zařízení na pár minut do MHD než na počítače a dlouhodobé hraní.