Rain of Reflections

Rain of Reflections

released on Oct 04, 2019

Rain of Reflections

released on Oct 04, 2019

Rain of Reflections is an atmospheric, dystopian adventure game. Its turn-based strategic confrontations are uniquely centered around a motivation mechanic. Every move and choice made by the player is permanent and will have consequences on the world and its characters.


Released on

Genres


More Info on IGDB


Reviews View More

Koncept dobrý, škoda že realizace vázne. A to tak že pořádně. Překvapivě není problém v mišmaši žánrů. Snaží se to o něco na pomezí interaktivní adventury "à la Dreamfall Chapters" s tahovými pasážemi "à la novodobý X-COM". Ty jsou navíc pojaty stealth stylem namísto akce; tedy ve stylu Hitmana GO. Celé je to pak prokládáno hackovacími minihrami. V čem je tedy problém?

Interaktivita neexistuje, adventurní pasáže nenabízí nic co dělat nad rámec pomalého chození po lokacích a klikání na jeden dva předměty/postavy. Žádné výzvy, žádné překážky, nic. Vše se zde posouvá skrze dialogy, které jsou však otřesně napsané. Což je po hříchu podtrženo tím, že o hlavní postavě nevíme lautr nic. O jejím pomocníkovi pak ještě méně. O světě jen to co zazní v klišovitém úvodním proslovu. To že o hlavní postavě, jejích motivacích či jednání nic nevíme je ještě více postaveno hlavu tím, že se tvůrci snaží o jakousi rozháranost skrze konflikt právě této postavy stojící mezi matkou (totalitní ministryně v dystopické společnosti) a otcem (vědecký génius s pochybnou etikou). Největší paradox pak je, že o postavách se dozvíte více na stránkách tvůrců než ve hře samotné. Že ani tak není o co stát, je věc druhá.

Dobrá, klikací adventura to tedy není. Příběhová hra s možnostmi volby též ne. Je to tedy alespoň dobrá tahovka? Bohužel není. Těchto pasáží je nutné minimum; pokud vynecháme tutorial tak jsou... Čtyři? Každá sotva na pár minut. Taktiky netřeba, stačí se proklikat skrze skrývání za překážkami z místa A na místo B. Je to tedy hlavně a především, světe div se, o těch hackovacích minihrách. Ty děláte pořád, stále a na každém kroku. Čili byť jich jsou tři druhy, tak se přejí takřka ihned a poté již jen otravují. Pomalu se tedy šouráte po obrazovkách (směšně toporné animace postav jsem, myslím, ještě nezmínil), tu a tam proklikáte natuple debilní dialog, vyřešíte XY hackovacích hříček a pokud budete mít štěstí tak možná přijde i kouzel... Ehm, stealth tahová pasáž.

A co klady? Je to krátké. Jakože hodně krátké (kolem tří hodin). Což je dobře, více minut/hodin zdejšího hackování by bylo zcela neúnosných. Druhým kladem je design lokací v první polovině. Proč jen v první polovině? Těžko říci, ale počítám, že tvůrce zřejmě začal tlačit čas/finance a prostě odflákly druhou polovinu jednou zaměnitelnou lokací "generická továrna". Proti čemu nelze mít výhrad je sychravě deštivá "bladerunnerovská" atmosféra. Tu si to drží zdárně.

Ano, je to teprve první, v zásadě uzavřená, kraťoulinká epizoda ze zamýšleného triptychu "o vzpouře proti systému". Tvůrci mají nápady, o tom žádná. Jen skutek utek a působí to jako že v tom chtěli mít veškeré své oblíbené elementy a mechaniky. Každopádně příště by to chtělo se řídit starým dobrým "méně je někdy více". Být to buď to či ono, tak by třeba tvůrcům zbyl prostor i na dotažení pořádných mechanik daného žánru (a je v podstatě jedno, kterého z nich). Takto je to syžet na úrovni prototypu a nikoli domyšlený a dotažený titul.

Pokud vám však nevadí míchanice žánrů, z nichž ani jeden není uchopen pořádně, krátkost, debilnost a ohranost příběhu, tak... Tak to stejně nelze doporučit. Adventurně je na tom lépe tématicky spřízněná Whispers of a Machine, takticky libovolný X-COM klon. A na dějem poháněný titul to postrádá jeden drobný detail. Alespoň průměrného scenáristu.

Przygodówka ehhhh,
a do tego tnie na kompie